1. Ty, Pane, sám mne proveď nocí tmou,
veď vždy krok můj,
jen s tebou půjdu cestou bezpečnou
až v domov svůj.
Ač dosud skrývá tma břeh otčiny,
mně stačí vidět na krok jediný.
2. Ne vždy jsem toužil, Pane, srdcem svým
jen s tebou jít
a hřích mne sváděl, vládl touhám mým,
chtěl ve mně žít.
Rád jsem měl svět, to přece neskrývám,
mně odpusť, Pane, svůj hřích vyznávám.
3. Kéž tvoje láska krok můj požehná
a vede dál.
Když cestou číhá propast bezedná
a srázy skal,
naději jenom v tobě, Pane, mám,
tak světlem zůstaň na mé cestě sám.